Antilopa losí je velký druh přežvýkavého kopytníka, obývající africké savany. Žijí ve stádech, často do 25 kusů, v období dešťů se samice s telaty shromažďují do větších stád, v období sucha pak tvoří ještě početnější stáda, často s jinými druhy antilop a se zebrami. Po příbuzné antilopě Derbyho je to největší žijící druh antilopy. V jednom stádě může být více dospělých samců, ale nárok na páření se se samicemi má jen dominantní býk.
Obývá stromové a křovinaté savany, světlé lesy, polopouště i horské oblasti až do výšky přes 4000 m n. m. v pásu přes Etiopii a jižní Kongo až do Jihoafrické republiky. Stav ve volné přírodě se v roce 2021 odhadoval na 136 000 jedinců.
- Hmotnost: 300–950 kg
- Délka těla: 200–350 cm
- Délka ocasu: 50–90 cm
- Výška v kohoutku: 120–180 cm
Antilopa losí je velké a mohutné zvíře. Dospělí samci jsou až dvakrát tak velcí než samice a mohou vážit až jednu tunu. Na kohoutku mají hrbol, typickým znakem je také velký krční lalok, který je u samců větší a výraznější.
Srst na těle je krátká, žlutohnědá, u samců až rezavohnědá nebo modravě šedá. Obě pohlaví mohou mít na bocích 2–15 příčných světlých pruhů. Samci mají na hlavě hustou hnědočernou čupřinu, obě pohlaví mají tmavou krátkou hřívu, která se táhne od krku, přes kohoutek až po kořen ocasu, ten je také zakončen tmavším, černohnědým střapcem. Obě pohlaví mají dlouhé, rovné, šroubovité rohy, které jsou kolem 65 cm dlouhé, u samců jsou mohutnější.
Staří samci jsou teritoriální, žijí samotářsky zpravidla na zalesněných místech, naproti tomu domovský okrsek samic je mnohem větší. Stádo vedené starou samicí migruje za lepší pastvou po velkém území. Antilopy losí spásají vegetaci v travnatých i křovinatých oblastech, zpravidla se pasou v otevřené krajině. Hlavní potravu antilopy losí tvoří mladé větvičky a listí, pasou trávu a pojídají i ovoce. V období sucha si vystačí s vodou, kterou přijmou spolu s potravou.
Antilopy losí jsou pohyblivé, rychlé antilopy, při útěku dokážou přeskočit i dvoumetrovou překážku. Při napadení predátorem, například lvem, se samice shluknou k obraně mláďat.
V období říje samci bojují o samice, přetlačují se rohy. Dominantní býk se páří s více kravami. Březost trvá 250–277 dní, pak se rodí jediné mládě. Novorozená mláďata nenásledují svou matku, ale leží v úkrytu, kam jej matka chodí kojit. Telata jsou odstavena v 6 měsících věku. Antilopa losí se může dožít až 25 let.
Antilopa losí se může křížit s domácím skotem, kříženci jsou však neplodní. Je tak domácímu skotu geneticky bližší než např. buvol africký. Antilopa losí se může křížit i s jinými druhy antilop, jako je kudu velký.
Domestikace
Antilopa losí je poměrně učenlivé zvíře, v zajetí je poměrně nenáročná, krotká a důvěřivá a proto byly učiněny pokusy o domestikaci tohoto druhu. Pro svou podobnost se skotem a dobrou ochočitelnou byly antilopy losí v minulém století farmově chovány na mnoha místech Afriky, avšak nejdelší domestikační snahou (od 1892) je chov v Askania Nova na Ukrajině. Domestikace antilopy losí je doporučena Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) pro Afriku, ale naše zkušenosti ověřené výzkumem ukazují, že antilopa losí má dobrou adaptabilitu i na klimatické podmínky ČR. Svým pasením zároveň zlepšuje botanickou strukturu pastvin a ničí vytrvalé pastevní plevele.
